Čertovská jízda

Žáci z jedenácti tříd prvního stupně se na celé dopoledne proměnili na čertiska, anděly a Mikuláše.
Zazpívat si čertovské písníčky a přednést různá říkadla, to byla ta správná atmosféra kolem venkovního ohniště, nad kterým byl zavěšen kotel, kde se právě vařila voda.

Každá třída si připravila svůj slavnostní program, a aby se děti vzájemně nerušily, měla vyhrazený čas u kotle. Jenom si myslet, že ostatní zahálí, není správné. Malí čertíci s anděly totiž vyhlásili
mezitřídní soutěž, která třída vyrobí nejdelší čertovský řetěz. Malé hbité prstíky slepovaly papírová očka, která splétaly článek po článku do dlouhých řetězů. Školní chodby se rázem staly měřícím prostorem, kde přísní rozhodčí určovali nejdelší upletené řetězy. Také se hodnotila doba, za jakou byl řetěz vyroben. Byly to samé zlaté medaile. Po celé dopoledne ve škole sice řinčely řetězy, ale nálada byla slavnostní a velmi veselá. Kuchařky měly již připravený sváteční oběd, samozřejmě ten čertovský.

Díky takovému pohádkovému dni české tradice opět ožily a vryly se hluboko do paměti malých školáčků.

Mgr. Iva Báchorová