Harry! Jdu do 2. B! aneb projekt „Sám doma“ ve druhé třídě

...A právě tématem „Sám doma“ bylo protkáno veškeré dění ve 2. B po celý čtvrtek 16. 12.

Již po ranním příchodu do třídy bylo patrné, že celý den si všichni zúčastnění užijí, ve třídě totiž v krásných kostýmech seděli v lavicích Harry i Marv, několik Kevinů či jeho maminek, ale i další členové rodiny McAllisterů. 

A protože pro vstup do třídy nebylo nutné „sníst tu otep slámy“, jako ve filmu, mohli jsme se společně rovnou pustit do práce. V průběhu vyučování tak děti například psaly diktát o Kevinovi, trénovaly antonyma a synonyma nad obrázky hlavního hrdiny a zlodějů, anebo zjišťovaly ve slovních slovní úlohách kolik členů obsahuje početná rodina z filmu. Nechybělo také pojmenování geometrických těles (třeba plechovky či cihly, kterými chlapec zneškodňoval zločince) či stavění důmyslných pastí proti nevítaným hostům. 

A protože se žáci dokázali díky matematickým schopnostem vyhnout pohromě v podobě napadení od banditů, křičících „Zab to dítě!“, vypravili jsme se společně ven směrem k sezemickým domovům pro seniory na kraji parku Mlynářka. Tam jsme se za dodržení všech bezpečnostních opatření plánovaně setkali se skupinami místních obyvatel (i o nich se dá přece říci, že každý bydlí doma sám), jež si s námi s radostí zazpívali pět vánočních koled. Bylo moc hezké vidět radost dětí i dojetí seniorů při setkání dvou generací, které se vyhledaly, aby si udělaly radost.

Jelikož narozdíl od pasů a letenek, které ve filmu usychaly v mikrovlnné troubě, děti bylo třeba od začínajícího deště a následného promoknutí ochránit, vrátili jsme se společně do třídy. A poněvadž máme, stejně jako jeden z lupičů Marv, rády hračky, nezapomněli jsme ani na model domu McAllisterových z Lega. I za jeho přítomnosti ve třídě jsme zábavný den, plný nejen učení, završili prací na zachycení jednotlivých fragmentů z filmu pomocí modelíny nebo papíru a pastelek. 

Celkově vzato lze tedy říci, že Asociace sezemických druháčků" s jistotou dnešní den nejen otestovala, ale také si jej užila.

Na závěr už tak můžeme jen dodat: „Dobrou noc, Kevine.“